Přečetl jsem si článek od Pavla Hodála „Jak učitelé podvádí s umělou inteligencí a co s tím“ a řekl jsem si, že napíšu i svou vlastní zkušenost. S jeho textem souhlasím, ale AI používám trošku jinak a snažím se jít v některých ohledech ještě o krok dál – pomáhám si AIčkem i při hodnocení.
Na příkladu konkrétní písemky z jednoho konkrétního předmětu vám ukážu, jak mi AI (ne)pomáhá.
Hned na úvod ale uvedu jeden předpoklad. Nemusíte s ním souhlasit, ale pak by pro vás byl zbytek textu jen teoretické cvičení. Ten předpoklad říká, že písemka zakončená známkou je to, co chci nebo musím ve svém předmětu realizovat. Pokud jsem se k tomu rozhodl (nebo to bylo rozhodnuto za mě), můžu se rovnou pustit do tvorby. Samozřejmě by i samotný význam známek a písemek vydal na hezkou diskuzi.
Velké rozhodování před samotnou přípravou
Vím, že chci a/nebo potřebuji v konkrétní třídě napsat písemku. Ještě než se ale do přípravy pustím, pokaždé přemýšlím, co a jak v té písemce bude. Beru v úvahu několik faktorů (ne nutně v tomto pořadí):
- Co je cílem mé písemky? Potřebuju známku, protože jich mám málo? Zajímá mě, jestli žáci pochopili probírané učivo? Chci jim dát zpětnou vazbu, co umí? Chci jim dopřát pocit úspěchu? Nebo jim ukázat, že se neučí a nic neumí? Každý cíl vychází z mých „pedagogických potřeb“. U této konkrétní písemky se mísí potřeba získat známku s tím, že si chci ověřit, jak žáci zvládají konkrétní učivo. Na základě toho se pak rozhodnu, jestli pokračovat v opakování a procvičování, nebo zda už můžeme jít dál. Když zjistím, že něco nezvládají, rád bych věděl, co konkrétně. A když už jsem v tom, rád bych jim dal příležitost procvičit si i průběžné učivo a získat k němu zpětnou vazbu.
K čemu mi bylo AI? S AI se o těchto věcech můžu bavit, abych si utřídil myšlenky a názory. - Jaký obsah tam chci dát? Které učivo nebo jevy chci tou písemkou ověřit? Samozřejmě vycházím z probraného učiva, ale jak jsem napsal výše, chci zjistit, jestli žáci zvládají dědičnost v Javě, umí pracovat s abstraktní třídou a rozhraním, znají princip zastiňování metod a ovládají validaci vstupů.
K čemu mi bylo AI? Pokud vím, co chci ověřovat, AI mi nepomůže. Ale kdybych si nebyl jistý, mohl bych jí předat své učební materiály nebo výstupy z ŠVP a zeptat se, co by bylo dobré ověřit. - Jak hluboko chci učivo ověřovat? Mám rád původní Bloomovu taxonomii, ale nijak přehnaně se jí nedržím. Je to spíš orientační vodítko. Tuhle písemku chci pojmout jako ověření, že žáci umí dané prostředky použít v programu. Konkrétněji mě zajímá, zda dokážou aplikovat dědičnost, kdy je vhodné použít abstraktní třídu, rozhraní a podobně. Zdá se vám to příliš konkrétní? Možná ano, ale já často dělám písemky pro konkrétní třídy a konkrétní situace.
K čemu mi bylo AI? Tady je to zase hlavně o mém rozhodnutí. AI mi sice může pomoci to lépe formulovat, ale je to spíš můj interní proces. - Jakou formu bude písemka mít? Zatím mi z toho vychází, že A/B/C/D test, klasická písemka, esej nebo prezentace asi nebudou vhodné. Žáci by měli reálně programovat. Zeptal jsem se na to i AI. Kupodivu se mnou souhlasilo.
- TIP: Pokud chcete, aby vám AI jen „odkývalo“ váš nápad, zeptejte se ho, jestli je váš názor v pořádku. Většinou přitaká, doplní pár detailů a někdy nabídne i jiné řešení.
- Pokud ale chcete „jiný názor“, zeptejte se AI na daný problém, ne na vás.
Víme, kde jsme a kam míříme, takže můžeme tvořit písemku. Hodně učitelů má výše zmíněné kroky zautomatizované a ani nad nimi nepřemýšlí – buď je dělají podvědomě, nebo vůbec. AI je v tomhle jiná: „von je prostě blbej!“ – neboli postrádá váš kontext. Neví, že učíte v určitém typu školy, nezná váš ŠVP, nezná vaši přesnou představu a hlavně nezná vaše žáky.
Pokud AI tenhle kontext nedáte, bude produkovat obecné nebo hloupé výstupy. A já osobně nepotřebuji nikoho, kdo mi dává hloupé výsledky, na to si většinou vystačím sám. Takže AIčku poskytnu kontext aspoň v nějaké zjednodušené formě.
Ahoj, vymysli mi jednoduchý příklad na využití dědičnosti v JAVĚ. Jde o to, aby se to dalo naprogramovat za 20 minut.
Chci využít jednu abstraktní třídu, jeden interface a dvě třídy, které budou dědit od té abstraktní a implementovat rozhraní. Metody budou jenom simulovat činnost, tzn. budou void a jenom něco vypíší. Rád bych i kdyby tam byl použit princip zapouzdření (tzn. private atributy a použité getry, setry)
Z toho jsem dostal nějaký výsledek. Kdybych byl preciznější v zadání, AI by vytvořilo přesnější řešení. Ale to je dobře – během upřesňování zadání jsem si sám lépe ujasnil, co vlastně chci. Navíc mě to „hloupé AI“ nepochopilo a rovnou mi vygenerovalo program, i když jsem chtěl zadání. Aha… Zapomněl jsem mu říct, aby vytvořilo zadání, ne celé řešení.
Super, vytvoř mi zadání pro tuto úlohu
Najednou jsem měl zadání, ale nebylo tam to, co jsem chtěl – hierarchická dědičnost!
Vymysli podobné zadání jen s tím, že by tam byla hierarchická dědičnost.
Už lepší, ale stále příliš jednoduché. Tak jsem to „přisolil“:
OK, potřeboval bych něco trochu složitějšího (časový odhad tak 30 - 40 minut) a aby tam bylo víc tříd.
Výsledek už docela šel, ale pořád mi tam chyběly uživatelské vstupy. Já mu o tom neřekl?
Super, ještě prosím do zadání přidej, že jméno a věk bude uživatel zadávat z klávesnice.
O kousek lepší, ale pořád tam chyběla validace vstupů. Ale chyba byla zase na mé straně monitoru:
Super, ještě tam prosím přidej informaci o tom, že je potřeba ošetřit vstupy. A že age nesmí být <= 0
Teprve pak zadání vypadalo víceméně podle mých představ. Vykopíroval jsem si ho, zkontroloval a upravil pár drobností. Zjistil jsem, že bych měl zmínit ještě jednu věc. Své žáky rád „rozmazluju“, tak jsem dodal požadavek:
Super, vytvoř mi přes plantUML diagram
AI mi vygenerovalo kód PlantUML, který jsem hodil na planttext.com. Vyklubal se z toho hezký UML diagram, i když AI tam nějak zdvojilo šipky. Smazal jsem je a bingo – hotovo.
K čemu mi bylo AI?
Po tom, co jsem mu pořádně vysvětlil svou představu, mi AI udělalo tu „nudnou úřednickou práci“. Mně pak stačilo kód podle zadání naprogramovat a zkontrolovat, jestli v něm nejsou chyby.
Kritéria hodnocení
Abych práci využil jako nácvik na praktickou maturitu (a taky protože mi to dává smysl), potřebuji ke každému zadání i hodnoticí kritéria – ideálně formou tabulky. Někdy je dávám žákům rovnou se zadáním, aby věděli, co a jak bude hodnoceno.
Navrhni mi hodnotící tabulku pro tento úkol. Potřebuji, aby to bylo dohromady 10 bodů.
AI sice něco vytvořilo, ale ne tak, jak jsem chtěl, takže:
Změňme hodnotící tabulku.
Za bod 3. konkretizace tříd bude jen 1 bod.
Bod 5. se rozdělí za načtení z klávesnice (1 bod) a Validace dat (2 body).
Vypiš mi prosím změněnou tabulku.
Pořád to nebylo ono:
U té 6 bude půl bodu za to, že je kód přehledný a srozumitelný a půl bodu za to, že generuje očekávaný výstup. Může být?
Nakonec AI vyplivlo něco, co se už velmi blížilo tomu, co bych si sestavil sám.
K čemu mi bylo AI?
Pomohlo mi formulovat myšlenky a nápady do konkrétních slov. Neušetřil jsem ale žádný čas.
Hodnocení za pomoci AI
Když už má AI zadání i hodnoticí kritéria, řekl jsem si, že zkusím jít ještě dál a využít ho při samotném hodnocení.
Nahrál jsem do AI soubory s řešením od prvního žáka. S ohledem na GDPR a taky s ohledem na to, že mi to nedává smysl jsem neuvedl jméno žáka. a zadal jsem:
Pojďme podle této tabulky vyhodnotit první zadání.
Luxus! AI práci vyhodnotilo, přidalo slovní zpětnou vazbu, co se povedlo a co ne. Bylo to super.
Sice jsem ještě nenašel AI, které by mi pomáhalo hodnotit ručně psané písemky (používám trochu SwiftGrade, co mi poradil Vašek Maněna, ale ani to není bez chyb). Ale – možná jsem aspoň našel něco, co mi pomůže s hodnocením programů!
To jsem si myslel do okamžiku, kdy jsem sám otevřel řešení daného žáka i já a lišil jsem se od AI asi o 1 bod z 10. Vysvětlil jsem AIčku, že:
Můžeš dávat i půl body a čtvrtbody. Takže bych dal za validaci jen půl bodu (jeden bod by byl za to, že je správně validace věku, a jeden bod za správnou validaci jména). Validace jména není, a validace věku jen napůl.
AI to přepočítalo a najednou jsme se shodli. Paráda, už jsem se radoval, že to dál půjde hladce.
S každou další prací jsme ale narazili na to, že AI občas něco přehlédlo a zbytečně dávalo body. Takže jsem jej průběžně opravoval.
K čemu mi bylo AI?
Musel jsem to procházet stejně jako obvykle a ještě to dávat do AIčka, takže jsem na to spíš ztratil čas. Přesto jsem ocenil, že AI poskytlo druhý pohled. Podobně jako když by mi při hodnocení písemky nakoukl přes rameno kolega.
Závěr
Půjdu příště zase řešit programovací písemku s AI?
Někdy ano, někdy ne.
- Pomohl mi?
- Při přípravě písemky rozhodně! V některých krocích ohromně. Když jsme si vzájemně vyjasnili zadání, AI mi vygenerovalo celé hotové podklady. Kdybych to měl psát sám, zabralo by mi to o dost víc času. Takhle jsem strávil 10 minut dohadováním, čtením a vysvětlováním, co vlastně chci, plus pár minut závěrečné kontroly a úprav. To beru jako velkou pomoc – já přemýšlel a AI dělalo „konkrétní texty“.
- Při tvorbě hodnoticích kritérií to bylo tak napůl. Výsledek byl podobný jako když to dělám sám a zabralo mi to podobně času. Ale ocenil jsem, že AI na to šlo trošku jinak, takže jsem viděl nový úhel pohledu.
- Při hodnocení písemek to bylo nejspornější. Zabralo mi to dokonce o něco víc času než obvykle. Musel jsem práce kontrolovat stejně jako normálně a ještě jsem je nahrával do AI. Nicméně AI mi dalo „druhý názor“ – a to se taky hodí.
Příště to zkusím třeba u příkladů z teorie nebo u fyzikálních příkladů. Uvidíme, co to bude dělat.
Tento článek vznikl za pomoci chatGPT:
- model o1 pro korektury
- model GPT-4o generoval obrázek